Je ráno a blížím se k obvyklému místu setkání u divadla na Palmovce. Všichni doráží s dobrou náladou a proto sedáme do auta a rychle z Prahy na hory! Náš cíl jízdy je malé lázeňské město v kopcích - Jáchymov. Odtud již naše kroky vedou po svých .-)) Počasí nám zatím vychází a my vesele a plní sil stoupáme víš a víš do hor. Chceme vystoupat na nejvyšší vrchol krušných hor - Klínovec.
Hledáme turistické značky, které by nás měli vést horskými cestami. V první vesnici ovšem zjišťujeme, že jsme si zvolili z Jáchymova poněkud svou cestu a na žlutou se napojujeme až v onu chvíli. A hele ještě tu mají zbytky sněhu :-)) Bereme jej do rukou a jako malí haranti po sobě vypálíme tu poslední sněhovou kouli. No, aspoň jsme si mysleli, že poslední .-))
Kocháme se přírodními scenériemi, které se nám odkrývají v jarním slunku, jak stoupáme dál do hor, pryč od civilizace :-)) Cesta se v lese mění v kamenitou...co? Voda?! Počkat? Je tu stezka, nebo potok? Zdá se, že obojí. Voda si své cesty vybírá sama. Tentokrát si vybrala žlutou turistickou, stejně jako my .-)
Stoupáme, stoupáme, uf, terén je náročný, ale borce jako my to nemůže odradit! A náhle se objevuje na cestě nová překážka! Strom, myslíte? Lesní zvěř? Tak já napovím, má to bílou barvu. Je to sníh, trochu více sněhu :-) Pokrývá celou cestu. V dubnu! Ale jsme na horách. Ok, jdeme dál a brodíme se po kolena ve sněhu. Jo čtete dobře...po kolena. Ha, ztratili jsme směr :-))
Volíme zkratku mezi stromy! Psal jsem něco o hodně sil na začátku. No ehm...teď je to fuška! Zasněžené pařezy, kořeny, žádná cesta činí z terénu opravdovou překážkovou dráhu! Občas někdo zahučí jednou nohou po pás do sněhu, párkrát padáme na zem .-)) Dobrý test fyzických sil po zimě, říkám si. A najednou vidíme rozhlednu Klínovce, ale od ní nás dělí kilometr náročného lesního terénu ve sněhu! Ale...blížíme se! Pomalu, krok dopředu, úhybný manévr před nebezpečným kořenem, přeskočit spadlý strom, proklestit se křovím a jehličím smrků...prostě pomalu :-))
Vycházíme z lesa na vrchol Klínovce a najednou sucho, jako když utne! Fajn, víme, že se na špičku dá dostat i suchou nohou :-)) Fotíme si panorama a pokračujeme druhou stranou do Božího Daru. V dáli vidíme větrníky na elektriku, kam zanedlouho dorážíme. O kousek dál se ocitáme na sjezdovce :-) Jdeme po červené a...po sjezdovce. Je vidět, že se ještě nedávno hojně využívala. Jo, důležité zjištění. Máme hlad.
Přicházíme do Božího Daru. Jůůů. Mají tu Ježíškovu stezku a pěkný domečky a muzeum a...jídlo. Vybíráme si nejsympatičtější hostinec hozený do středověkého stylu nebo chcete-li, rytířského. Opravdu se nám tu líbí. Milá obsluha, zajímavý interiér. Objednáváme si svíčkovou. Proč o tom píši? No počkejte, jídlo je přeci pro všechny důležitá záležitost, ale tady, to vám povídám bez okolků, tady z jídla udělaly požitek! Hotovka. Svíčková. To co jsme zde zažili byl labužnický požitek! Slova, která by popsala detailně, co jsme jedli v Božím Daru snad nikdo ještě nevymyslel!
Božííííí dar a šikovné české ručičky!
Po velmi vydatném a chutném jídlu se s těžkým dechem vydáváme dál .-)) Napojujeme se na Ježíškovu stezku od které by jsme se měli odklonit zpět do Jáchymova. A opět si krátíme cestu. Tentokrát přes bažiny, no spíš mokřady. Voda, ach ta voda nešťastná, byla všude! Najednou nebylo suché cesty. Rezignuji a rozbíhám se k pěšině v dáli nehledě na vodní louku, jen abych se dostal na cestu, po které jsme měli původně jít :-)) Už je jedno, že nám teče do bot, že není zrovna horké počasí a že nechodíme po vyznačených pěšinách. Smějeme se sami sobě. Tohle už se nedá komentovat, museli by jste jít s námi :-))
Na dalších kilometrech potkáváme lesní strašidla a jiné pohádkové postavy. Ne, nezbláznil jsem se. Jsme přeci na Ježíškově stezce a tam je možné vše...třeba sklouznout se do trávy nebo řešit hádanky! Stmívá se! Kde je ten Jáchymov! Jo tady, no tak to máme ještě co dělat :-) Po diskuzi, kde máme odbočit z Ježíškovi okružní cesty nalézáme správný směr, pak ho u silnice ztrácíme a opět nalézáme. To už je tma! Volíme poslední kilometr po silnici, díváme se na rozsvícený kostel v městečku a dáváme si svačinku u místní večerky. Unavení ale spokojení, plní dojmů a vody odjíždíme do všedního zítřka, do Prahy.
FOTOPREZENTACE:
KLIKNI NA WEB-ALBUM:
 |
| výlet Krušné hory-Klínovec a Boží Dar |
