Jak už u mně asi začíná být zvykem, každé léto si přichystáme s best kamarádem výpravu na kolech do krajů zajímavých a překrásných :-)
Na letošní dvoutisící deváté léto padla volba na kraj moravský, plný vína, zajímavé krajiny s mnoha kulturními památkami a s krásnými ženami. A pochopitelně jsme nemohli začít jinak než na vlakovém hlavním nádraží v Praze. Naše jízda vlakem je dlouhá. Musíme se dostat přes Brno a Břeclav až do Znojma, kde je náš výchozí bod pro naše putování :-) Na českých drahách nás nic nezaskočilo, až na zpoždění rychlíku Jadran, kterým jsme vyjeli z Prahy, takže v Břeclavi jsme chytali přípoj jen táááák tak .-)
Vydáváme se tedy ze Znojma směr Mikulov, ale ještě než opustíme město nakupuje zásoby vody na cestu v místním hypermárketu. Cesta nás zavede do polí, kde objevujeme místní letiště a hledáme kudy dál. Správná cesta vede k trati do Rakouska a tudy se také vydáváme, ale jaké překvapení na nás čeká na přejezdu? No žádný přejezd! Rozkopáno, zablokováno, neprůjezdné! Musíme si udělat menší objížďku po frekventované silnici, ale zvládneme to.
Náš první cíl je v Slupi, kde si prohlížíme místní chloubu a národní kulturní památku - vodní mlýn. Pár foteček a už se řítíme na Jaroslavice. Sympatický název obce, co říkáte? :-) Zde na mne prý čeká překvapení a já už sem napnutý, co to bude a jak to bude vypadat! Přijíždíme do městečka a zastavujeme se u zdejšího zámku, který bohužel chátrá, ale je dominantou celého okolí! Zajíždíme kousek za obec aby se konečně rozkrylo avizované překvápko! Je to druhá největší solární elektrárna ve střední Evropě a její sluneční panely působí opravdu impozantně! To už ale dostáváme velký hlad a tak se vracíme do místní hospůdky, kde se chceme dobře navečeřet. je tu příjemně, jen ta obsluha je nějaká zpomalená. Vůbec na Moravě se vám zdá být všechno zpomalené. Lidé tu prostě nikam nespěchají :-)
Zjiš´tujeme, že na hledání noclehu už nám moc času nezbývá a tak přichází tma a my nocujeme u lesíka. Co jsme zažili, než jsme tu noc ulehli vám tu popisovat nebudu, bo by jste s námi nikam nechtěli jet :-)
Druhý den je přijatelné ráno. Vstáváme a potřebujeme nahodit kávou! přijíždíme do první vesnice a u místní hospody si vychutnáváme tu lahodnou chuť, kterou potřebuje snad každý z nás, když vstává! Zdejší se ptají "z kama jsme" a protože oba dva pocházíme od jinud než z Prahy uvádíme vysočinu a Znojemsko. Přejí nám šťastnou cestu a říkají nám borci :-) Jedeme dál. Náš další cíl jsou Nové Mlýny, velká vodní nádrž. Přijíždíme akorát v čas oběda a dáváme si pauzu na dobré jídlo. Tady už začíná být vidět, že jsme dorazili do turisticky oblíbené oblasti, které tu říkají Pálava.
Po obědě se vydáváme..cože..do kopce, uf! Tohle nedáváme a ehm, tlačíme. Stoupáme víš a víš do vesnice Pavlov, kde slyšíme dechovku a veselici. To jen se tu koná pravá moravská svatba .-) Po chvilku nás zastavuje v autě mladá slečna, které se ztratilo koťátko a žádá nás o pomoc, kdyby se připletlo do naší cesty. bez váhání uvádí svojí adresu v obci :-) Pavlov je dobrým výchozím bodem pro výlet na Dívčí hrady, které se tyčí nad mlýny jako strážní věž! A stoupáme nad vesnici. krásný výhled do kraje! nejsme jediný, kdo se na kopci zastaví a udělá si na památku pár hezkých obrázků. To už však směřujeme do Mikulova, další naší zastávce. Ještě před městem nás ale zláká kavárna na Kofolu, páč potřebujeme zahnat žízeň s neuprostného vedra, které nás ten den doprovází. Asi vás nepřekvapí, že ta kavárna byla u zdejšího kostela a ve faře. A ty zákusky, dobroty, laskominy, áááá rychle pryč!
V pozdním odpoledni máme Mikulov jak na dlani a sjíždíme do města. je to pěkné město a určitě stojí za návštěvu. Tady to opravdu žije! Rádio Blaník právě pořádá svou párty na náměstí, lidí plno. Prostě paráda! prohlížíme si zámek a zvažujeme, jestli se zde ubytovat nebo zkusit dojet do 15 km vzdáleného kempu. Protože jsme borci, rozhodli jsme se pro druhou variantu. A tak jsme ten den dojeli až k Lednici a rozbíjíme stan v kempu. Tam už nám vyhrává cimbálovka, ale než se stačíme rozložit a vybalit, už na nás nic nezbývá k jídlu, jen nakládaný hermelín a pivo :-) A tak dobrou noc!
Třetí den nevstáváme moc brzo, všichni ostatní, co jsou tu na kole už jsou na cestě. Vstávání nám moc nejde :-) Čeká nás při odjezdu nemilé překvapení! Davidovi praskla nosná tyč u nosiče a nemůže tudíž naložit své věci na kolo. Co teď! Jsme kousek od Lednice, kde jsme viděli cykloservis, proto si David půjčuje moje kolo a zkouší štěstí. Sežene nový nosič, ab jsme mohli pokračovat dále? Vrací se, zkoušel mi teda volat, ale kdo mně zná, ví že to není tak jednoduchý se se mnou spojit přes mobil :-) A...jede s nepořízenou. Situace začíná být napjatá. Tož předali jsme si kolík štěstí a vyrazil jsem já. Měl jsem fajn náhodu, že jsem majitelku zastihl na zahradě a ta mi byla ochotná nosič prodat, takže nám slunko svítilo zase o něco jasněji.
Odpoledne si jedeme konečně prohlédnout zámek a jeho zahrady. Dáme první prohlídkový okruh, po něm výbornou točenou zmrzlinu, vyzvedáváme uschovaná kola a směřujeme dále do Břeclavi, kde na nás čekají hned tři kempy, můžeme si vybrat :-) Cesta vede převážně lesem. Ještě se stavujeme u loveckého zámečku a kousek dál u Janova hradu, kde se ještě občerstvujeme a zabíjíme pár vlezlých komárů :-) Lesem se jede parádně, průměrná rychlost neklesá pod 25 km/h a trasa rychle ubíhá! Je tu Břeclav,teda ne...ještě ne teprve Poštorná, kde mají noblesní kostel. Po malém nedorozumění v orientaci míříme do kempu a chvátáme do města zahnat náš hlad :-) Zachraňuje nás až pizérka, když jsme si trochu obešli centrum, ale nakonec se dobře najedli!
Čtvrtý den nás čeká Lednicko - valtický areál a jeho nespočet zajímavostí, které tu zbyli po Lichtenštejnech. Vydáváme se do Valtic opět lesem, kde potkáváme svatého Huberta, teda to, co z něj zbylo a dále po cyklostezce jedeme na valtický zámek, do centra a na oběd a tady se o nás luxusně starali! Po obědě stoupáme...cože už zase? Jak jen to děláme :-) Stoupat však stálo zato! Na kopci se leskne od slunka Kolonáda, odkud je nádherný pohled na Valtice a do širokého okolí. Vidíme krásně třeba Mikulov. Vracíme se přes Valtice zpět do lesa aby jsme na své cestě viděli Rendez-vous, Tři Grácie, Belveder, rozhlednu - co není rozhlednou, Apollonův chrám, Lednicko - valtické rybníky a spoustu krásných močálů, vzácných rostlin a zvířat! Jsme opět v Lednici a opakujeme cestu do Břeclavi. Dali jsme ji s plným nákladem za 20 minut :-) Vracíme se do kempu, kde jsme ubytovaní ještě na následující den a jedeme se podívat do Břeclavi na vlakové nádraží, aby jsme věděli, odkud nám jede zítra vlak domů!
Následující den už je jen přichystaná cesta domů a my se loučíme s krásnou a horkou Moravou .-)
Hezký den s úsměvem přeje Bredbery.
VÍCE INFO O LEDNICKO-VALTICKÉM AREÁLU
