V rámci utužování pracovního kolektivu jsem se zúčastnil "školení", které bylo na celý víkend, kdy jsme se vydali zdolávat hory Šumavy.
Náš cíl ležel již pěkně vysoko, ale pan domácí nás po jízdě autem z Prahy uctivě přivítal. Bodejť ne, však jeden z nás, spolubojovníků, je učitelem a vždycky sebere děti a jede je k němu vyvenčit, aby taky poznali, co je to příroda :-))
Ale to jsem odbočil, jistě si chcete přečíst, co jsme na Šumavě zažili my. Po ubytování a prvním nádechu svěžího horského vzduchu jsme měli tu čest ochutnat místní kuchyni. Nemá smysl vám tu popisovat jak jsme si pochutnali :-) A k obědu ještě trocha dobrého moku a bylo nám fajn!
Po obědě jsme se vydali na trochu delší procházku, ale žádný čas nás netlačil. Máme namířeno k pramenům Vltavy a plní energie z jídla si to štrůdlujem ku lesu :-)) Kolem nás se objevuje scenérie vonící po dřevu a tekoucí průzračné vody. zdraví nás koně, krávy a ovce, spokojeně se pasoucí. Věřte nebo ne ale objevili jsme i zbytky sněhu v době kdy v Praze zažívali lidé perná horka :-) A koukám že všichni dostávají cestou zdravou červenou barvu na tvářích a každou chvíli slyším někoho se smát .-))
Po několika kilometrech naší horské procházky přicházíme k pramenům Vltavy, kde hned většina z nás využívá odpočívadel a tak se naskytne dobrá šance k hromadnému focení :-))
Naše cesta ale pokračuje dál lesy Šumavy, i když je místy vidět, jak národní park dostává na frak od kůrovce a můžeme se na vlastní oči přesvědčit, jak silný a neúprosný může být vichr, který láme stromy jako by to byly jen slabé sirky. Náhle se naše parta rozděluje, protože někteří využívají zkratky, aby se mohli dříve občerstvit, ale já se dvěma spolubojovníkama se vydáváme až k hranicím s německem, kde nacházíme zbytky železné opony, stavící se velký horský hotel a hraniční potok, který tvoří přírodní, přirozenou hranici mezi státy :-))
Na večer se opět všichni shledáváme a pouštíme se do labužnického hodování s vynikajícím masem, klobáskami a pitím. Oddáváme se všeobecnému veselí, které se ukončuje až dlouho v nočních hodinách.
Ráno se moc vstávat nechce. Nikomu se nedivím při pohledu na zamračenou a sychravou oblohu. Ale když je člověk v neznámém kraji, tak ho déšť nezastaví, proto jsem se s aktivními jedinci vydal ještě k jezerní slaťi, u které stála vyhlídka a nám se díky ní naskytl zajímavý pohled na bažiny a rašeliniště! K tomu jsme přidali ještě prohlídku malebné vesnice Kvilda, která svým turistům může nabídnou upravené náměstí se sochami, kostel se zajímavým oltářem, který je zhotoven z kmene stromu. Zajímavě uspořádané náhrobky nebo umrlčí prkna, další sakrální stavby po okolí. Najdete tu velký výběr ubytování nebo info-centrum, ale co doporučuji nejvíce, je místní pekárna s kavárnou pod jednou hlavičkou, kde váš mlsný jazyk bude v ráji :-))
Po obědě jsme už jen nasedli do aut a plní z jídla i z dojmů se vraceli zpět ku Praze, abychom mohli vyprávět, jak se dá prožít báječný víkend!
Zdraví vás Bredbery
!!!KLIKNI NA WEBOVÉ ALBUM!!!
 |
| Víkend na Kvildě - Šumava |
Žádné komentáře:
Okomentovat